Lidl Plus

Analýza od Mobexer

Když v obchodě Lidl nakupuji pravidelně, dává mi smysl mít věrnostní nabídky po ruce přímo v telefonu. Lidl Plus je bezplatná nákupní aplikace od společnosti Lidl; její hlavní přínos vidím v tom, že pomáhá soustředit slevy a výhody spojené s nákupem na jednom místě. Není to náhrada za plánování rozpočtu ani univerzální srovnávač cen. Nejvíc se hodí tomu, kdo už Lidl navštěvuje a chce si před placením ověřit, zda může využít nabídku, která mu skutečně sedí.

Bezplatný přístup a skutečná hodnota

Aplikace je zdarma, takže za její stažení ani běžné používání neplatím cenu v podobě předplatného. To je užitečný výchozí bod, ale samo o sobě to ještě neznamená, že se každému vyplatí. Praktická hodnota vzniká až tehdy, když využité nabídky odpovídají tomu, co bych si koupil i bez nich. Sleva na věc, kterou nepotřebuji, pro mě není úspora.

V obchodě s potravinami se cena nákupu skládá z mnoha drobných rozhodnutí, a proto se vyplatí přistupovat k nabídkám střízlivě. Před cestou si mohu projít dostupné výhody a promyslet, zda se týkají plánovaného nákupu. Pokud ano, aplikace může pomoci udělat z běžné návštěvy Lidlu o něco výhodnější nákup. Pokud bych kvůli slevě přidával do košíku zbytečnosti, její přínos se rychle ztrácí.

Na rozdíl od obecných aplikací pro srovnávání cen není Lidl Plus zaměřený na hledání nejlevnější nabídky napříč různými řetězci. Jeho smysl je užší: přináší výhody pro zákazníka nakupujícího v Lidlu. Právě v tom je jeho síla i omezení. Když si vybírám obchod hlavně podle toho, kde vyjde celý nákup nejlevněji, potřebuji stále porovnávat ceny a sortiment i mimo tuto aplikaci.

Jak z nabídek vytěžit víc bez impulzivního nakupování

Za nejpraktičtější postup považuji prohlédnout aplikaci ještě doma a porovnat nabídky s nákupním seznamem. Nejdřív si sepíšu, co opravdu potřebuji, a teprve potom zkontroluji, zda se některá výhoda vztahuje na tyto položky. Tím obracím běžný tlak slevy naruby: místo otázky „Co je teď výhodné?“ si pokládám otázku „Je výhodné něco z mého seznamu?“

Užitečné je také přemýšlet o načasování. Jestli do Lidlu chodím jen občas, může být rozumné otevřít aplikaci těsně před odchodem a vyhnout se tomu, že si nabídku zapamatuji nepřesně nebo na ni při placení zapomenu. Při běžném nákupu po práci to může být krátký kontrolní krok: otevřít přehled, zkontrolovat relevantní výhody a pak už nakupovat podle seznamu. Nejde o složitou strategii, ale právě jednoduchá rutina rozhoduje, zda aplikaci skutečně používám, nebo ji jen mám nainstalovanou.

Další dobrý návyk je oddělit pravidelné položky od jednorázových lákadel. Pokud se nabídka týká něčeho, co kupuji opakovaně a spotřebuji, má pro mě větší hodnotu než sleva na výrobek, který bych jinak vůbec nehledal. U věcí s delší trvanlivostí může dávat smysl zvážit nákup dopředu, ale jen pokud se vejdou do rozpočtu a mám je kam uložit. Aplikace sama za mě tuto úvahu neudělá; její výhody je potřeba zasadit do vlastního způsobu nakupování.

Každodenní situace, ve které dává smysl

Představím-li si cestu z práce, na které se zastavím v Lidlu pro několik věcí k večeři, největší užitek pro mě není v bezcílném procházení všech nabídek. Místo toho si před vstupem otevřu aplikaci, podívám se, zda se nějaká výhoda hodí k tomu, co už mám na seznamu, a při nákupu se držím plánu. Pokud nic relevantního nenajdu, nákup proběhne stejně jako obvykle. Pokud ano, mohu nabídku využít, aniž bych kvůli ní měnil celý jídelníček.

Takový postup je důležitý hlavně u rychlých nákupů. Když aplikaci otevřu až ve frontě, snadno přehlédnu něco podstatného nebo začnu přidávat další věci jen proto, že se zdají výhodné. Krátká kontrola před nákupem mi naopak pomáhá rozhodnout se s chladnou hlavou. Je to malý rozdíl v rutině, ale podle mě právě zde leží nejpraktičtější využití věrnostní aplikace.

Kde jsou hranice a co může zdržovat

Hlavní nevýhoda je prostá: nabídky mají cenu jen pro lidi, kteří nakupují v Lidlu a chtějí věnovat chvíli jejich kontrole. Pokud chodím do jiných obchodů nebo si přeji jednu aplikaci pro více řetězců, tento nástroj mi jejich funkci nenahradí. Pro výběr obchodu podle celkové ceny košíku potřebuji širší přehled, ne jen výhody jednoho prodejce.

Další tření vzniká tím, že každá věrnostní aplikace přidává krok do nákupu. Musím na ni myslet, mít ji dostupnou a předem si ujasnit, které nabídky jsou pro mě relevantní. Když ji použiji nepravidelně, může být její přínos menší než u člověka, který nakupuje v Lidlu často a před návštěvou si vše kontroluje. Především bych ji nestahoval s očekáváním, že sama automaticky zlevní každý nákup nebo že každá zobrazená výhoda bude stát za pozornost.

Rozumné je také nenechat se vést jen výraznou slevou. Při rozhodování beru v úvahu, zda danou věc potřebuji, zda ji spotřebuji a jak zapadne do celkového nákupu. Tato kontrola je užitečná i tehdy, když se mi některá nabídka zdá na první pohled lákavá. Bez ní může věrnostní aplikace podporovat impulzivní rozhodování stejně snadno, jako může pomoci šetřit.

Pokud si nejsem jistý, zda aplikace odpovídá mému režimu, nejlepší je vyzkoušet jednoduchý test: několik návštěv nakupovat podle seznamu a před každou z nich zkontrolovat, zda v aplikaci najdu něco skutečně použitelného. Jestli mi kontrola zabírá víc pozornosti, než kolik mi přináší užitku, nemusím ji používat jako součást každého nákupu. Bezplatný přístup snižuje překážku vyzkoušení, ale můj čas a pozornost mají také svou hodnotu.

Pro koho se hodí a jak si stojí vedle alternativ

Lidl Plus doporučuji především lidem, kteří v Lidlu nakupují pravidelně, mají rádi věrnostní výhody a dokážou odlišit plánovaný nákup od impulzivního. Hodí se také těm, kdo chtějí před cestou rychle zkontrolovat, zda se pro ně najde něco užitečného. Méně vhodná je pro zákazníka, který do Lidlu zajde jen výjimečně, nechce řešit nabídky v telefonu nebo upřednostňuje přímé porovnání cen mezi obchody.

Ve srovnání s papírovým letákem je telefon praktičtější na rychlou kontrolu mimo domov, ale leták může lépe vyhovovat člověku, který si chce v klidu prohlížet celý sortiment bez otevírání aplikace. Oproti nástrojům na srovnání cen má Lidl Plus užší záběr: neřeší za mě, zda by stejný nákup vyšel lépe jinde. Tyto možnosti se proto nevylučují. Aplikaci mohu používat pro výhody v Lidlu a jiný způsob plánování pro rozhodnutí, kde nakoupit celý týdenní košík.

V katalogu je aplikace zařazená mezi nákupní aplikace, má věkové označení PEGI 3 a její vývoj zajišťuje Lidl. Vyšla 16. září 2020 a současná verze je 17.11.5; kompatibilita začíná u systému Android 9. Průměrné hodnocení dosahuje 3,3 z přibližně 1,8 milionu hodnocení, takže zkušenosti uživatelů jsou smíšené. Více než 100 milionů instalací ukazuje, že jde o velmi rozšířený nástroj, ale samotná popularita mi neříká, zda bude vyhovovat právě mému stylu nakupování.

Při čtení hodnocení bych proto věnoval pozornost spíš tomu, zda uživatelé řeší podobný způsob používání jako já, než samotnému průměru. Člověk, který pravidelně využívá nabídky v Lidlu, může aplikaci hodnotit jinak než někdo, kdo čekal srovnávač cen nebo univerzální klubový program. Pro vlastní rozhodnutí je podstatné, zda mi její konkrétní nabídky pomáhají při nákupech, které už stejně plánuji.

Můj verdikt: vyzkoušet, ale nakupovat podle vlastního plánu

Lidl Plus bych doporučil jako doplněk k běžnému nákupu v Lidlu, ne jako důvod nakupovat právě tam za každou cenu. Je zdarma a může nabídnout užitečné výhody, pokud se překrývají s tím, co skutečně potřebuji. Nejlepší výsledek podle mě přináší při krátké kontrole před odchodem, s nákupním seznamem po ruce a bez pocitu, že musím využít každou dostupnou slevu.

Jestli v Lidlu nakupuji často, aplikaci bych zkusil a po několika návštěvách vyhodnotil, zda mi reálně pomáhá. Jestli hledám srovnání napříč obchody, nechci do nákupu zapojovat telefon nebo Lidl navštěvuji jen zřídka, klidně bych ji přeskočil. Za mě tedy jde o užitečnou věrnostní pomůcku pro správného zákazníka, nikoli o univerzální cestu k nejlevnějšímu nákupu.